Jak má chutnat rajče? Jak chutná poctivý kváskový chleba? A vědí děti, odkud pochází maso, mléko nebo vajíčko, které mají na talíři?
Vztah k jídlu si vytváříme odmalička. A velkou roli v něm hraje i to, co děti každý den dostávají ve školce.
V Mateřské škole Pohádka v Zábřehu, kde vaří nejen pro své děti, ale také pro další dvě mateřské školy, jsou místní potraviny běžnou součástí jídelníčku. A rozhodně nejde jen o jednu nebo dvě suroviny.
Jablka dodávají Pragerovy sady, vejce pocházejí ze Zemědělského družstva Újezd u Uničova, maso z Jatek Ulrich v Mladějovicích a vyzrálé bio hovězí ze Statku WINTER. Mléko a mléčné výrobky odebírají z Doubravského dvora. K tomu rajčata z farmy v Haňovicích, pečivo z Pekařství Vašíček – včetně poctivého kváskového chleba – a například masové pomazánky nebo džemy od Via Delicia.
Za obyčejnou svačinou nebo obědem se tak skrývá něco, co dítě možná ještě neumí pojmenovat. Poznává chuť dobrých a čerstvých surovin. Zjišťuje, že jablko, chleba, vajíčko nebo maso mají svůj původ. A postupně si vytváří představu o tom, jak má dobré jídlo chutnat.
„Děti si tvoří vztah k jídlu od útlého věku. Chceme, aby děti měly možnost poznávat potraviny, které jsou pro náš region přirozené, a aby tyto potraviny byly součástí jejich každodenního jídelníčku. Aby si i prostřednictvím jídla tvořily vztah k místu, kde žijí,“ vysvětluje Bc. Pavlína Kupková, ředitelka MŠ Pohádka.
A dodává: „Dává nám smysl odebírat potraviny od místních producentů a jsme rádi, že nám například jablko vyrostlo v sadech za kopcem a necestovalo přes půlku Evropy.“
Za dobrým jídlem je i spousta práce, kterou rodiče nevidí
Nakupovat od místních producentů totiž není pro školní jídelnu automaticky tou nejsnazší cestou.
Místo jedné velké objednávky je potřeba komunikovat s řadou dodavatelů, hlídat jejich nabídku, ceny a dostupnost surovin. Každý má navíc jiné závozové dny. A to všechno musí zapadnout do jídelníčku i každodenního provozu kuchyně.
„Bez plánování a harmonogramu objednávek se to neobejde. Ale i přes čas a úsilí strávené tímto plánováním a zbývající administrativou to stojí za kvalitní, čerstvé a chutné suroviny pro naše malé strávníky,“ říká Marie Rusková, vedoucí školní jídelny MŠ Pohádka.
A připomíná ještě jeden důvod, proč jí tato práce dává smysl:
„Přesně víme, kdo za produktem stojí. Těší nás, že přispíváme k podpoře místních dodavatelů a podporujeme tím zaměstnanost a život tam, kde sami žijeme.“
Aby rodiče věděli, co je za jídlem jejich dětí
O využívání lokálních potravin ve školním stravování v Zábřehu často mluvíme v souvislosti se ZŠ Boženy Němcové. Pohádka ale ukazuje, že podobně poctivou cestou jdou i další jídelny. Možná o jejich práci jen není tolik slyšet.
A přitom právě taková každodenní práce si zaslouží pozornost.
„Chtěla bych, aby rodiče věděli, že přemýšlíme nad potravinami a dodavateli, kteří dodávají jídlo na talíř jejich dětem. Těší nás, že díky místní produkci jsme schopni pokrýt velkou část jídelníčku. Tím, že je dovoz zajištěn v rámci regionu, doputují k nám potraviny čerstvé a v krátké době,“ říká ředitelka Pavlína Kupková.
Protože pro rodiče není důležité jen to, co je napsané na jídelníčku. Ale také odkud suroviny pocházejí, kdo je vypěstoval nebo vyrobil a jak o jídle pro jejich děti školka přemýšlí.
A možná je to zároveň dobrá inspirace pro ostatní.
Ptejte se i ve své školce nebo škole, odkud potraviny v jídelně pocházejí. Zajímejte se o to, kdo dětem vaří a jaké suroviny používá. A podpořte jídelny, které se snaží využívat potraviny od místních producentů.
Protože i díky nim mohou děti poznávat nejen chuť dobrého jídla, ale také místo, kde vyrůstají.
